Cenový výměr Ministerstva zdravotnictví 1/2026/CAU ze dne 13. listopadu 2025 (účinný od 1.1.2026)

Ministerstvo zdravotnictví ČR zveřejnilo nový Cenový výměr 1/2026/CAU ze dne 13.11.2025, kterým na kalendářní rok 2026 (pokud během roku 2026 nedojde k dalším změnám, které v době psaní článku nejsou očekávané) se mj. regulují zdravotní služby v režimu tzv. věcného usměrnění.

Jinými slovy řečeno se jedná o minutové a cenové kalkulace a pravidla jejich tvorby a vytváření, uplatňování a účtování cen. Tento způsob regulace se týká drtivé většiny poskytovatelů zdravotní péče nebo-li privátních ordinací, které lidově řečeno vybírají peníze od pacientů samoplátců za určité výkony, nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Typicky se tato regulace týká zubních lékařů (stomatologů), gynekologů, očařů, dermatologů, fyzioterapeutů, neurologů, víceoborových klinik a dalších zdravotních oborů. V tomto článku vypíšeme zásadní skutečnosti týkající se věcně usměrněné regulace resp. odd. D.

Předchozí komentáře k předchozím cenovým výměrům MZČR můžete naleznout na dalších stránkách ekonomické poradny,

Pro znalce cenové regulace, kteří mají detailní znalost předchozích cenových výměrů a související legislativy cenové regulace bychom stručně zmínili nejvíce zásadní oblasti:

  • “Poskytovatel může jako podklad pro tvorbu cen regulovaných zdravotních služeb na kalendářní rok použít základní ceny regulovaných zdravotních služeb použité v předchozím kalendářním roce, pokud nezvýší žádnou z uplatňovaných cen regulovaných zdravotních služeb.”
    • Jinými slovy, poskytovatel může použít i kalkulaci předchozího roku, ale nesmí zdražit. Vyplatí se tento postup v praxi? Za poslední 4 roky (2021-2024) byla dle ČSÚ kumulovaná výše inflace 35,4% (tedy průměrně téměř 9% ročně). Přiměřený zisk v kalkulacích z praxe se běžně pohybuje kolem cca 20-29%, pro účely příkladu berme 25%. Tedy při užití kalkulace předchozího roku, ponechání cen, se ziskovost sníží o cca 9p.b. (36%) za 1 rok (pozn.: toto je velmi zjednodušený ekonomický pohled a pro konkrétní posouzení o kolik se opravdu meziročně zvýšily náklady a tedy snížil zisk je doporučeno provést individuální ekonomickou analýzu). Pokud tedy ordinace má zásadní podíl tržeb od samoplátců, důrazně tento postup, který vede k zásadnímu snížení ziskovosti (v našem příkladu o 36% za rok) nedoporučujeme, neboť by hrozilo ekonomické prodělávání.
  • Výměr nově explicitně komentuje, že uplatněná cena musí být stejná nebo nižší, než-li základní kalkulovaná cena (klienti IMEK znají pojmy cenových kalkulací a jejich rozdíly coby účtovaná cena, max. cena celkem, prostor pro zdražení…).
  • Výměr komentuje dále i tzv. střediskové dělení nákladů v rámci “minutovou kalkulaci je možné zpracovat samostatně pro určitou zdravotní službu nebo část zdravotních služeb, v takovém případě poskytovatel v kalkulaci odůvodní rozdělení ekonomicky oprávněných nákladů a ročního fondu ordinační doby do jednotlivých minutových kalkulací.”
    • IMEK důrazně doporučuje střediska řešit, jedině tak budou správně alokovány náklady, dle toho nastaveny správné ceny se zdravým ziskem. Pokud se střediska řešit při kalkulacích nebudou, vyjde chybná minutová sazba, která nebude platit ani pro jednu činnost, ani pro druhou, a bude hrozit vznikne situace, zě na některých výkonech bude vysoký zisk, a na některých bude ordinace prodělávat.
  • A v neposlední řadě bychom zmínili “Z vyúčtování ceny regulované zdravotní služby podle § 45 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách musí být zřejmý její obsah, kterým se rozumí zejména konkrétní poskytnuté zdravotní výkony a konkrétní spotřebované zvlášť účtované položky, a jejich ceny.
  • Dále připojujeme “oblíbený” výčet ekonomicky oprávněných nákladů, kterými jsou zejména:
    • penále, pokuty, úroky z prodlení, popřípadě jiná plnění za porušení povinností vyplývajících ze smluv nebo z právních předpisů
    • manka nad rámec daňové uznatelnosti podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“),
    • škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (kromě škod způsobených živelními pohromami), včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob,
    • náhrady škod a odškodnění,
    • odměny a plnění ve prospěch členů statutárních orgánů a dalších volených orgánů právnických osob, přesahují-li dohodnutou výši odměny podle písemné smlouvy schválené příslušným orgánem společnosti,
    • nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby (zmařené investice),
    • platby za promlčené dluhy, včetně odpisů promlčených a nedobytných pohledávek nad rámec daňové uznatelnosti podle § 25 odst. 1 písm. z) zákona o daních z příjmů,
    • opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny,
    • odpisy vyšší než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona o daních z příjmů,
    • odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů,
    • náklady na reprezentaci a dary,
    • cestovné vyplácené nad rámec povinností stanovených zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“),
    • peněžité vyrovnání (například odstupné) nad rámec povinností stanovených podle § 67 zákoníku práce,
    • příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na doplňkové penzijní spoření a příspěvky na životní pojištění,
    • platby pojistného na pojištění rizik a pojištění právní ochrany,
    • platby pojistného na pojištění odpovědnosti za škodu, s výjimkou pojištění podle § 45 odst. 2 písm. n) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“),
    • příspěvky na stravování nad rámec daňové uznatelnosti podle § 24 zákona o daních z příjmů,
    • náklady na pohonné hmoty pro soukromé účely,
    • náklady na studium na středních a vysokých školách a na manažerská studia, kromě nákladů na vzdělávání a školení přímo souvisejících s výkonem činnosti uvedené v oprávnění k poskytování regulované činnosti,
    • náklady na splátky leasingové společnosti za věci, které byly dříve ve vlastnictví nájemce a byly následně prodány leasingové společnosti a pronajaty nájemcem (zpětný leasing),
    • daň z příjmů právnických a fyzických osob podnikajících,
    • náklady na reklamu a propagaci, náklady na ochranné známky, náklady na sponzorování sportovních a kulturních akcí,
    • nákup nápojů a náplní do kávovarů, nápojových automatů, pokud nesplňuje podmínky pro poskytování ochranných nápojů podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
    • náklady na jazykové kurzy jiných osob než zdravotnických pracovníků, kromě nákladů na jazykové kurzy přímo souvisejících s výkonem činnosti uvedené v oprávnění k poskytování regulované činnosti (zdravotní služby poskytované cizím státním příslušníkům, práce s cizojazyčnými texty)

V neposlední řadě upozorňuje na častou chybu kalkulací, které v sobě zahrnují byť ekonomicky (na první pohled) uznatelné a oprávněné náklady, které jsou však využity k dosažení tržeb jinde - na jiném středisku, v jiné firmě (např. přefakturace, podnájmy), tzn cenový výměr toto upravuje následujícím způsobem “Do ceny regulovaných zdravotních služeb nelze zahrnout náklady vynaložené na jinou činnost než poskytování zdravotních služeb, které jsou zahrnuty v jiných tržbách než za zdravotní služby.”

Pro zpracování kvalitních kalkulací, které opravdu ochrání před cenovou kontrolou, jejich metodika je prověřena mnoha různými cenovými kontrolami a nastaví smysluplné ceny se zdavým ziskem zohledňující výši inflace a zvyšování nákladů, nás neváhejte kontaktovat.

Odkaz na znění plné verze Cenového výměru 1/2026/CAU ze dne 13. listopadu 2025 ZDE